Referát Ivo Kaplana na XXIX. kongresu

Publikováno Květen 7, 2022 by adminJ in Komentáře

Referát Ivo Kaplana z XXIX. kongresu, který nesl motto „Perspektivy evropského sjednocení”. 7. květen 2022


Richard Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu své japonské matce (jméno Kalergi má rodové kořeny v Řecku) ve své prvotině vydané ve věku 29 let, mimo jiné také píše: „Sociální otázka ovládá právem veřejnou diskusi; tvoří a rozštěpuje strany a je denně tisíceronásobně přetřásána veřejným míněním všech zemí. O evropské otázce, která je stejně důležitá, se však prostě mlčí. Mnozí nevědí o její existenci, přenáší se do oblasti literatury a utopie; není pojímána vážně. A přece závisí na zodpovědění této otázky budoucnost naší kultury a našich dětí.“

 

Evropská otázka bude rozřešena teprve sjednocením evropských národů, zdůrazňuje Coudenhove-Kalergi, a to nastane utvořením pan-evropské federace nebo násilně, ruským vítězstvím nad Evropou, neboť hegemonie Evropy nad světem je ztracena – ztracena dosud není její samostatnost, její kolonie, kultura ani budoucnost. Záchranou je tedy Pan-Evropa: politické a hospodářské sjednocení všech států Polskem počínaje a Portugalskem konče.

 

V říjnu 1924 se francouzský premiér Edouard Herriot ve své velké řeči na sorbonnské univerzitě zastal veřejně myšlenky Spojených států evropských. Tehdejší německý ministr zahraničí  Gustav Stresemann odpověděl na tento podnět souhlasně, a tak mohl francouzský ministerský předseda  za jásotu francouzské sněmovny, 29.1.1925, pronést: „Evropa je pouhým okresem světa. Ať se aspoň poněkud vzdá své staré pýchy. V dáli, na Tichém oceánu, vznikají problémy, které pravděpodobně v blízké budoucnosti budou vyžadovat součinnosti Spojených států evropských, aby všechna shromážděná moc, práce, věda, technika a zkušenost této Evropy byla užita k tomu, aby trochu rozumu zaneseno bylo do těch panstvím pudu. Mým největším přáním je dožíti se kteréhosi dne uskutečnění Spojených států evropských. A jestliže jsem s takovou odvahou – cítím se oprávněn toto vyslovit – své síly vynaložil pro věc Svazu (Společnosti) národů, stalo se to proto, že jsem v tomto velikém zařízení viděl prvý návrh oněch Spojených států evropských. Chci to vyslovit ke konci těchto výkladů:“, říká francouzský premiér ke svému parlamentu v rozpuku 25. roku minulého století, „Existují národové, kteří se musí smířit, poněvadž jejich součinnost je nutností…“I v té začínající druhé polovině dvacátých let minulého století jsou tu lidé, a to jistě nejen politici, kteří staví do popředí politicko-pacifickou stránku věci a dávají přednost označení „Spojené státy evropské“. Jsou tu samozřejmě i jiní, kteří upřednostňují hospodářské části programu a preferují název: „Evropský celní spolek“. Britská politika se kupříkladu vyjádřila v roce 1925 v Locarnu zcela jasně: „Připojení, ne vtělení; Dohoda, ne federace.“

Anglie totiž chtěla evropský mír jen proto, aby měla svobodný týl při řešení svých říšských úloh na březích Indického oceánu. Přesto se v říjnu roku 1926 uskutečňuje za účasti představitelů více než dvaceti států Evropy první panevropský kongres, který především konstatoval, že dosažení spravedlivého vytyčení hranic je sice úkolem nemožným, avšak jejich stabilizace je navýsost možná. Prostě cílem již nemůže a nemá být posunování hranic, ale jejich odstranění. Na tomto místě si dovolím citovat závěrečnou čtvrtinu předmluvy Dr.Edvarda Beneše z jara 1926 k českému překladu knihy Pan-Evropa: „Jaká je hodnota tohoto kontinentálního vědomí a této kontinentální solidarity, opírající se především o geografickou jednotu a konkrétní hospodářské zájmy? Jaký bude pravděpodobný její vývoj a politický výraz? To jsou otázky, které leží před námi a které dříve, nežli se mohou státi otázkou praktické politiky, jsou už otázkou propagandy, jejímž účelem je, aby evropské vědomí stalo se všeobecným majetkem lidových mas, na nichž bazíruje v moderních demokraciích i zahraniční politika, a aby vytvořilo hnutí, které si najde své vyjádření i v hospodářském a politickém životě.

 

Panevropské hnutí je jednou z nejpodstatnějších složek této nutné propagandy a Pan-Evropa Coudenhova-Kalergiho je jedním z pokusů o odpovědi na otázky, týkající se praktické formy evropské solidarity. Nepokládám ji za odpověď definitivní“, píše na jaře 1926 pozdější druhý československý prezident, „tu musí podat především sám politický a hospodářský život, jenž neuzavře se žádnému praktickému podnětu, vychází-li z potřeb a z vůle národů. Také tato odpověď zasluhuje ovšem být studována a zkoumána. Vítám proto i český překlad knihy, která šíří pochopení panevropského hnutí a věřím, že přispěje k prohloubení a rozšíření vědomí evropské sounáležitosti a k pokroku hnutí pro posílení a praktické vyjádření evropské solidarity v moderní zahraniční politice evropských států.“

 

Vzpomeňme na jednu z mnoha tezí našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka z knihy „Nesnáze demokracie“ z roku 1924: „Demokracie se od 18. století opírá o osvícenství a humanitní ideu. Demokracie opírá se o vědu; protiva vědy a teologie jest protivou demokracie a aristokracie. Demokracie užívá proto kritiky a žádá, aby veškerá politika byla veřejná, což přímo i nepřímo souvisí se svobodou slova, tisku, shromažďování…Demokracie je světový názor a správa životní. Demokracie jest politický důsledek a požadavek humanistické etiky.“ 7 V rámci „Prohlášení nezávislosti československého národa“ z 18. října 1918 TGM  –  jak se zvyklo psát i mluvit o našem prvním presidentu – napsal: „Demokracie porazila theokratickou autokracii. Militarismus je zničen – demokracie je vítězná; na základech demokracie lidstvo bude reorganizováno. Mocnosti temnoty posloužily vítězství světla – vytoužený věk lidstva vzchází. Věříme v demokracii, věříme ve svobodu.“ 8  TGM totiž považoval otázku českou, lépe řečeno středoevropskou, za otázku světovou, která bude vyřešena v rámci nové Evropy,  a to zavedením vyššího, dokonalejšího a spravedlivějšího řádu mezi lidmi a národy.

 

Debata nad způsobem přijetí skutečné evropské ústavy – rozumějme tedy smlouvy mezi občany EU a samotnou unií-nás teprve čeká. K takovému procesu však může dojít jen tehdy, když k tomu nastane vůle všech členských států. Pokud by v části dnešní EU k takové snaze došlo bez souhlasu ostatních členů, bylo by to nebezpečné. Může se však stát a institucionálně to jistě jde, že se souhlasem ostatních, ti, kteří mají dostatečnou vůli vytvořit evropský stát, to udělají a může tak vzniknout jakési federativní jádro Evropské unie.

Právní stát, demokratické hodnoty a evropská identita

Cíl: Systematicky prosazovat právní stát ve všech členských státech, zejména:

  1. Zajistit, aby hodnoty a zásady zakotvené ve Smlouvách EU a v Listině základních práv EU byly nezpochybnitelnými, nezvratnými a povinnými podmínkami pro členství a přistoupení k EU. Hodnoty EU musí být plně prosazovány ve všech členských státech, aby mohly prostřednictvím diplomacie a dialogu působit jako mezinárodní standard a atraktivní vzor. Rozšíření EU by nemělo oslabovat acquis EU ve vztahu k základním hodnotám a právům občanů;
  2. Zviditelnit evropské hodnoty pro občany EU, zejména prostřednictvím interaktivnějšího a přímého zapojení. Za tímto účelem by mělo být evropské občanství posíleno například prostřednictvím statutu evropského občanství, který by poskytoval práva a svobody občanům, jakož i statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací. Evropské hodnoty by měly být rovněž prosazovány prostřednictvím „osvětového balíčku“, který by občanům poskytoval didaktické a informační materiály. V neposlední řadě je třeba pomocí dalších investic EU vytvořit evropskou veřejnou sféru, včetně audiovizuálních a on-line sdělovacích prostředků, zlepšit stávající mediální centra EU a dále podpořit více než 500 místních evropských kontaktních kanceláří;
  3. Listina základních práv EU by měla být všeobecně použitelná a vymahatelná. Kromě toho by měly být pořádány výroční konference o právním státu (v návaznosti na zprávu Komise o právním státu) s delegacemi ze všech členských států, do nichž by byli namátkově vybráni různí občané, státní zaměstnanci, poslanci, zástupci místních orgánů, sociální partneři a zástupci občanské společnosti. Měly by být rovněž dále podporovány organizace, včetně organizací občanské společnosti, které prosazují právní stát na místě;
  4. Účinné uplatňování a hodnocení oblasti působnosti „nařízení o podmíněnosti“ a dalších nástrojů právního státu a zvážení jejich rozšíření na nové oblasti bez ohledu na jejich význam pro rozpočet EU. Měly by být zváženy veškeré nezbytné právní možnosti, včetně změn Smluv, aby bylo možné trestat porušování zásad právního státu;
  5. Podpora vzdělávacích a mediálních programů, které učiní hodnoty EU součástí integračního procesu migrantů a podpoří interakce mezi migranty a občany EU s cílem zajistit jejich úspěšnou integraci do společnosti EU a vytvořit mezi občany EU povědomí o otázkách souvisejících s migrací.

 

EU jako silný aktér na světové scéně v oblasti míru a bezpečnosti

CÍL: Navrhujeme, aby EU i nadále prosazovala dialog a zaručila mír a mezinárodní řád založený na pravidlech, posílila multilateralismus a vycházela z dlouhodobých mírových iniciativ EU, které přispěly k udělení Nobelovy ceny v roce 2012, a zároveň posílila svou společnou bezpečnost prostřednictvím:

  1. společných ozbrojených sil EU, které budou použity pro účely vlastní obrany a zabrání agresivním vojenským akcím jakéhokoli druhu, s kapacitou poskytovat pomoc v dobách krizí, včetně přírodních katastrof. Za evropskými hranicemi by mohly být nasazeny za výjimečných okolností, pokud možno na základě právního mandátu Rady bezpečnosti OSN, a tedy v souladu s mezinárodním právem, aniž by konkurovaly NATO nebo zdvojovaly jeho činnosti, přičemž by se respektovaly různé vnitrostátní vztahy s NATO a provádělo by se hodnocení vztahů EU s NATO v rámci diskuse o strategické autonomii EU;
  2. převzetím vedoucí úlohy při budování světového bezpečnostního pořádku po válce na Ukrajině na základě nedávno přijatého Strategického kompasu EU;
  3. ochrany svého strategického výzkumu a kapacit v prioritních odvětvích, jako je kosmický sektor, kybernetická bezpečnost, zdravotnictví a životní prostředí;
  4. posílení operačních schopností nezbytných pro zajištění účinnosti ustanovení o vzájemné pomoci podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, poskytování odpovídající ochrany EU každému členskému státu, který je napaden třetí zemí;
  5. zvážení toho, jak objektivním a věcným způsobem bojovat proti dezinformacím a propagandě.

 

EU jako silný aktér na světové scéně při budování vztahů

CÍL: Navrhujeme, aby EU ve svých vztazích se třetími zeměmi: Opatření:

  1. více využívala své kolektivní politické a hospodářské váhy, vystupovala jednotně a jednala jednotně, aniž by jednotlivé členské státy rozdělovaly Unii prostřednictvím nevhodných dvoustranných reakcí;
  2. posílila svou schopnost ukládat sankce státům, vládám, subjektům, skupinám nebo organizacím, jakož i jednotlivcům, kteří nedodržují její základní zásady, dohody a zákony, a zajistit, aby sankce, které již existují, byly rychle uplatňovány a vymáhány. Sankce vůči třetím zemím by měly být úměrné jednání, které je vyvolalo, měly by být účinné a měly by být uplatňovány včas;
  3. podporovala udržitelný obchod založený na pravidlech a zároveň otevírala nové obchodní a investiční příležitosti pro evropské společnosti. Zatímco dvoustranné obchodní a investiční dohody jsou klíčem k podpoře evropské konkurenceschopnosti, normy a pravidla jsou nezbytné k zajištění rovných podmínek. EU musí zůstat aktivním a spolehlivým partnerem tím, že bude vyjednávat, uzavírat a provádět obchodní dohody, které rovněž stanoví vysoké standardy udržitelnosti;
  4. uzavírala významné mezinárodní dohody o spolupráci jako EU, a nikoli jako jednotlivé země;
  5. reformovala obchodní a investiční politiku EU s cílem obnovit globální multilateralismus s cílem vytvářet důstojná pracovní místa a chránit základní lidská práva, včetně práv pracovníků a odborů; zajistila ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti a soulad s Pařížskou dohodou o změně klimatu; zajišťovala vysoce kvalitní veřejné služby; a posílila evropskou průmyslovou základnu.
  6. zahrnovala do dohod o spolupráci a investicích se třetími zeměmi boj proti obchodování s lidmi a nedovolenému přistěhovalectví a spolupráci s ohledem na veškeré vhodné repatriace;
  7. navazovala partnerství s rozvojovými zeměmi, podporovala jejich infrastrukturu a vzájemně výhodné obchodní dohody s cílem pomoci jim při přechodu na ekologické zdroje energie
  8. vypracovala účinnější a jednotnější politiku vůči autokratickým a hybridním režimům a rozvíjela partnerství s organizacemi občanské společnosti v těchto zemích;
  9. navýšila zdroje volebních pozorovatelských misí EU;
  10. nabídla věrohodnou perspektivu přistoupení kandidátským a potenciálním kandidátským zemím s cílem podpořit mír a stabilitu v Evropě a přinést prosperitu milionům

 

Rozhodování a soudržnost v rámci Unie

CÍL: Navrhujeme, aby EU zlepšila svou schopnost přijímat rychlá a účinná rozhodnutí, zejména v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), vystupovat jednotně a jednat jako skutečně globální hráč, prosazovat pozitivní úlohu ve světě a zajistit účinnost své reakce na jakoukoli krizi, zejména na základě následujících opatření:

  1. zejména v oblasti SZBP je třeba provést změny v případě otázek, o nichž se v současné době rozhoduje jednomyslně, aby byly běžně rozhodovány kvalifikovanou většinou;
  2. založení spolupráce v oblasti bezpečnostní a obranné politiky na nedávno schváleném Strategickém kompasu a využití evropského mírového nástroje
  3. posílení úlohy vysokého představitele s cílem zajistit, aby EU vystupovala jednotně;
  4. je třeba dohodnout se na pevné vizi a společné strategii pro upevnění jednoty a schopnosti EU přijímat rozhodnutí s cílem připravit EU na další rozšíření;
  5. je třeba ratifikovat nedávno uzavřené obchodní dohody rychleji, aniž by to zabránilo řádnému přezkumu a diskusi.

Transparentnost EU a její vztahy s občany

CÍL: Navrhujeme, aby EU, zejména v rámci svých opatření na mezinárodní úrovni, včetně obchodních jednání, zlepšila svou dostupnost pro občany prostřednictvím lepších informací, vzdělávání, účasti občanů a transparentnosti svých činností, zejména tím, že:

  1. posílí vazby s občany a místními institucemi s cílem zlepšit transparentnost, oslovit občany a lépe s nimi komunikovat a konzultovat konkrétní iniciativy EU a na mezinárodní úrovni;
  2. zajistí větší účast občanů na mezinárodních politických akcích EU a přímé zapojení občanů do akcí (podobně jako v případě konference o budoucnosti Evropy), které by byly pořádány na vnitrostátní, místní a evropské úrovni za aktivní účasti organizované občanské společnosti;
  3. zajistí plnou podporu všech příslušných zúčastněných stran občanům, kteří se rozhodnou zapojit se do organizací organizované občanské společnosti, jako tomu bylo v případě pandemie COVID-19 a Ukrajiny. Přidělí zvláštní rozpočet na rozvoj vzdělávacích programů o fungování EU a jejích hodnotách, které by mohla navrhnout členským státům, které si to přejí, aby je mohly začlenit do svých školních osnov (základní, střední a vysoké školy). Kromě toho by studentům, kteří chtějí studovat v jiné evropské zemi prostřednictvím programu Erasmus, mohl být nabídnut zvláštní kurz o EU a jejím fungování. Studenti, kteří si zvolí tento kurz, budou mít při přidělování těchto programů Erasmus přednost.
  4. zlepší svou mediální strategii posílením jejího zviditelnění v sociálních médiích a aktivním prosazováním jejího obsahu a podněcováním inovací podporou přístupných evropských sociálních médií.

Snížení závislosti EU na zahraničních subjektech v hospodářsky strategických odvětvích

CÍL: Navrhujeme, aby EU přijala následující opatření k posílení své autonomie v klíčových strategických odvětvích, jako jsou zemědělské produkty, strategické ekonomické zboží, polovodiče, zdravotnické výrobky, inovativní digitální a environmentální technologie a energetika:

  1. podpora činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a spolupráce v této oblasti mezi veřejnými a soukromými partnery;
  2. zachování ambiciózního programu obchodních jednání, který může přispět k budování odolnosti a diverzifikaci dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o suroviny, a současné rovnoměrnější sdílení přínosů obchodu s větším počtem partnerů, čímž se omezí naše expozice a závislost na malém počtu potenciálně rizikových dodavatelů;
  3. zvyšování odolnosti dodavatelských řetězců EU podporou investic do strategických odvětví v EU, vytvářením zásob kritických výrobků a zařízení a diverzifikací zdrojů dodávek kritických surovin;
  4. další investice do dokončení vnitřního trhu, vytvoření rovných podmínek, které zvětší atraktivitu výroby a nákupu těchto výrobků v Evropské unii;
  5. podpora zachování disponibility a cenové dostupnosti těchto produktů pro evropské spotřebitele a snížení vnějších závislostí, například prostřednictvím strukturálních a regionálních politik, daňových úlev, dotací, investic do infrastruktury a výzkumu, posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, jakož i vzdělávacích programů pro udržení souvisejících kvalifikací a pracovních míst v Evropě, které jsou důležité pro zajištění základních potřeb;
  6. celoevropský program na podporu malých místních producentů ze strategických odvětví ve všech členských státech s větším využitím programů a finančních nástrojů EU, jako je InvestEU;
  7. lepší spolupráce mezi členskými státy při řízení rizik v dodavatelském řetězci

Snížení závislosti EU na zahraničních subjektech v oblasti energetiky

CÍL: Navrhujeme, aby EU dosáhla větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie v souvislosti s probíhající ekologickou transformací tím, že:

  1. přijme strategii, která zajistí větší autonomii výroby energie. Měl by být vytvořen evropský orgán, který by integroval stávající evropské energetické agentury, koordinoval rozvoj obnovitelných zdrojů energie a podporoval sdílení znalostí;
  2. aktivně podpoří projekty veřejné dopravy a energetické účinnosti, celoevropské vysokorychlostní železniční a nákladní sítě, rozšíření poskytování čisté a obnovitelné energie (zejména v oblasti solární a větrné energie) a alternativních technologií (jako je vodík nebo energie z odpadu), jakož i kulturní změny v městském prostředí od individuálního automobilu k veřejné dopravě, sdílení elektronických automobilů a cyklistům;
  3. zajistí řádnou a spravedlivou transformaci, přičemž podpoří zejména zranitelné občany, kteří se při přechodu na klimatickou neutralitu potýkají s největšími problémy a kteří již nyní trpí rostoucími cenami energie v důsledku energetické závislosti a nedávného ztrojnásobení cen energie;
  4. posílí spolupráci při posuzování využívání jaderné energie při probíhajícím ekologickém přechodu na energii z obnovitelných zdrojů v Evropě, přičemž je třeba posoudit společné otázky, které by mohla vyřešit nebo vytvořit vzhledem k tomu, že tuto energii mnoho členských států stále využívá;
  5. bude spolupracovat s mezinárodními partnery a zaváže je k dosažení ambicióznějších cílů pro řešení změny klimatu na různých mezinárodních fórech, včetně skupin G7 a G20;
  6. zajistí propojení zahraničního obchodu s opatřeními politiky v oblasti klimatu (např. vytvořením investičního balíčku pro technologie a inovace šetrné ke klimatu, včetně programů financování);
  7. bude provádět společné nákupy dovážené energie a partnerství v oblasti udržitelné energie s cílem snížit závislost Evropy na dovozu energie, zejména v oblasti plynu a ropy, a rozvíjet domácích zdrojů energie v EU.

Definování norem v rámci EU i mimo ni v oblasti životního prostředí, obchodních a investičních vztahů v mnohostranném globálním prostoru

CÍL: Navrhujeme, aby EU posílila environmentální rozměr svých obchodních vztahů posilováním:

  1. harmonizace a posílení označování ekoznačkou a zavedení povinného eko-skóre, které musí být zobrazeno na všech výrobcích, které si spotřebitel může koupit. Eko-skóre by se vypočítalo na základě emisí z výroby a přepravy, jakož i škodlivého obsahu, a to na základě seznamu nebezpečných výrobků. Toto eko-skóre by měl řídit a sledovat orgán EU;
  2. environmentálních norem pro vývoz odpadů a přísnější kontroly a sankcí s cílem zastavit nezákonný vývoz. EU by měla členské státy motivovat k recyklaci jejich vlastního odpadu a k jeho využívání k výrobě energie;
  3. přes stanovení cíle odstranit znečišťující obaly podporou méně obalů nebo obalů šetrnějších k životnímu prostředí, navázání partnerství s rozvojovými zeměmi, podpora jejich infrastruktury a vzájemně výhodných obchodních dohod, které jim pomohou při přechodu na ekologické zdroje energie;
  4. přes odměňování zemí, které uplatňují vysoké standardy udržitelnosti, tím, že jim nabídne další přístup na trh EU pro jejich udržitelné zboží a služby, a to buď jednostranně prostřednictvím všeobecného systému preferencí GSP+, anebo oboustranně prostřednictvím vyjednaných obchodních dohod, nebo vícestranně prostřednictvím iniciativ v rámci Světové obchodní organizace.

CÍL: Navrhujeme, aby EU posílila etický rozměr svých obchodních a investičních vztahů prostřednictvím:

  1. zachování a reformy naší mnohostranné struktury mezinárodního obchodu založené na pravidlech a partnerství s podobně smýšlejícími demokraciemi;
  2. účinných a přiměřených právních předpisů EU, které zajistí, aby byly normy důstojné práce plně uplatňovány v rámci globálních hodnotových řetězců, včetně výrobních a dodavatelských procesů EU, a aby dovážené zboží byly v souladu s kvalitativními etickými normami, udržitelným rozvojem a normami v oblasti lidských práv, včetně práv pracovníků a odborů, přičemž se zajistí certifikace výrobků, které jsou v souladu s těmito právními předpisy EU, a naváže celounijní dialog, jehož cílem je informovat a vzdělávat o environmentálních a etických dopadech změn politiky v oblasti mezinárodního obchodu;
  3. omezení dovozu a prodeje výrobků ze zemí, které umožňují nucenou a dětskou práci, pravidelně aktualizovaná černá listina společností a podpora informovanosti spotřebitelů o dětské práci prostřednictvím informací poskytovaných oficiálními kanály EU;
  4. sledování a prosazování kapitol o udržitelném rozvoji obchodu v dohodách EU o volném obchodu, včetně možnosti mechanismu založeného na sankcích jako krajního řešení.
  5. reformy všeobecného systému preferencí EU (GSP) tak, aby zahrnoval přísná ustanovení o podmíněnosti a účinné postupy monitorování, podávání zpráv a dialogu s cílem zlepšit dopad, který může mít systém GSP na obchod, lidská práva a rozvoj v partnerských zemích, jejichž obchodní reference mají být odňaty v případě jejich nedodržování.

Žádný komentář k “Referát Ivo Kaplana na XXIX. kongresu”

Zanechat komentář