Vážení a milí přátelé,

kdysi dávno (již jsem to jednou někde popsal) mi osud přivál zajímavou zkušenost. To jsem měl již za sebou různá studia filozofická a historická, když mi můj tehdejší zeť David Němec (syn Dany Němcové) poradil, abych si pro odpovědi na různé otázky životní zašel na jednu pražskou adresu. Řekl mi doslova: půjdeš do Vyšehradské 2. Projdeš průchodem a uvidíš před sebou schodiště. Vyjdeš po schodech a vejdeš do takové kanceláře. Zdánlivě tam nikdo nebude. Takže zakřič, že jsi tam.

Učinil jsem tak. V oné kanceláři se náhle zpoza stolu vynořil muž, tehdy již snad vypadal trochu starší než já a představili jsme se. Oním mužem byl Rudolf Kučera.

Od té doby jsem tomuto muži rád naslouchal a byl to on, kdo mne přivedl k myšlenkám Panevropským. S nimi jsme spolu prožili desítky mezinárodních setkání, kongresů a jiných podobných událostí.

Velice bolestně se mě dotkl jeho lednový (2019) odchod z tohoto života. I když vím, že Rudolf i nadále bdí nad naší současnou i budoucí Panevropskou skutečností.

Ve zmatku související s jeho pohřbem, jsem si zcela nevšiml snahy neuvěřitelně vlezlého a drzého člověka, který se také zaštiťoval ideály Panevropskými. Podařilo se mu přesvědčit dva z našeho výboru, že on je tím Mesiášem Panevropské unie Česka.

Jmenuje se Tomáš Ignác Fénix.

Pokouší se nepřátelsky převzít dědictví Rudolfa Kučery a používá k tomu nejrůznější manipulace a desinformace. Proč? Inu, pro své kariérní plány. Takhle se chovají jen političtí hochštapleři. Jinak nemohu jeho činnost nazvat. Nás ostatní by něco takového ani nenapadlo.

Jako křesťan mu odpouštím předem.

Jako dávný člen Panevropské unie Česko s ním nemohu souhlasit ani v jednom slově.

Varujte se prosím toho, abyste jeho, zdánlivě „dobře míněné“ náměty podpořili. Ďábel je skryt v detailu. Detailem je Tomáš, který se snad domnívá, že by mohl být oním bájným panevropským „Fénixem“.

Zlu je třeba čelit. Nebojme se toho.

Petr Andrle  

 Pátek 17. května 2019, krátce před půlnocí