Dámy a pánové, členové PEUD, Panevropané,

pokládám si za čest, že mohu Váš sjezd pozdravit jménem PEUČ. Panevropská unie je pevným spojenectvím hodnot, avšak vztahy sousedů v PEU bývají obvykle ještě důvěrnější. O našich vztazích s PEUD to od počátku obnovené Panevropské unie v Česku platí dvojnásobně. Pomáhali jste nám zorientovat se ve svazu národních organizací Panevropského hnutí, jehož jsme se stali sebevědomou součástí a podporovali jste naše první možná čas od času nejisté kroky. Velice srdečně Vám za všechny členy PEUČ děkuji.

Letos v únoru nás nečekaně, uprostřed plodného díla, opustil zakladatel a dlouholetý předseda PEUČ, mimořádný intelektuál a nesmlouvaný zastánce sjednocené Evropy, pan docent Rudolf Kučera. Dal Mezinárodní PEU i zemské organizaci své nejlepší síly a položil vysoký etický a intelektuální základ naší organizaci. Bylo mně dopřáno s Rudolfem – přítelem z období před sametovou revolucí – od počátku obnovené Panevropy v Česku spolupracovat. Vážil jsem si ho a obdivoval jsem jeho pracovitost, statečnost a pronikavý intelekt. Zanechal po sobě hlubokou stopu a odkaz, kterého se česká Panevropa nehodlá vzdát. Dovolte mně požádat Vás o uctění jeho památky minutou ticha.

Panevropská unie Česka se v současnosti nachází na křižovatce: nemá však příliš na vybranou. Nacionální populismus je dnes v ČR základem boje takřka všech stran o voličské hlasy a zanechává PEUČ nepatrný počet politických spojenců. Jeho líbivá tvář poznamenaná nedokonalými facelifty nabízí nepěkný koktejl. Je smutným dědictvím našich politických režimů od vzniku samostatného státu a dodnes se dobře prodává. Zařadit se do tohoto politického mainstreamu by ovšem znamenalo rezignovat na smysl našeho hnutí – smysl Panevropy.

Jsme-li tedy odhodláni rozvíjet Panevropskou unii Česka na půdorysu nezfalšovaných evropských hodnot, které naše hnutí brání a prosazuje, musíme zatím počítat s postavením v ofsajdu a nepřátelstvím těch, kteří dnes na politické scéně ČR deklarují svoje evropanství ovšem bez skutečného evropského sjednocení.

V druhé polovině června se sejde v Praze XXVI. sněm PEUČ. Po několika letech to bude sněm volební, a tak můžete očekávat nové tváře jak mezi členy, tak v hlavním výboru. Půjde v jistém smyslu o generační výměnu a věřím, že mladší členové naší organizace zajistí její respektované postavení mezi politickými hnutími v Česku a Panevropskou unii předáme v dobré kondici nastupující, doufejme, že politicky dospělejší generaci.

Bude nám ctí, zúčastní-li se sněmu zástupci PEUD.

Po cestě do S. jsme se dnes zastavili v Poběžovicích abychom uctili památku zakladatele našeho hnutí Richarda hraběte Coudenhove-Kalergi . Letos na podzim si ostatně připomeneme 125.výročí jeho narození. Při zamyšlení u jeho pamětní desky umístěné v bráně zámku jsem si připoměl smutnou ironii: Celý život doprovázely zakladatele evropského sjednocení a rozhodného oponenta národního egoismu – jedna po druhé, znovu a znovu – všechny dějinné tragédie 20.století z jejichž pozadí vystupoval pochmurný stín nacionalismu. Doufám, že budoucnost poskytne naší generaci o něco příznivější bilanci.

Děkuji