Rudolfus Pragensis Universitas alias Cestička k domovu známě se vine. Roztroušeni po celém světě se nacházejí lidé, kteří mají vazbu k území nazývané t.č. „Česká Republika“. Jsou to emigranti různých vystěhovalecký vln, jejich potomci, lidé, kteří po roce 1989 odešli na studijní pobyt, za prací nebo jen tak – za dobrodružstvím, chtěli poznat svět a do ČR se už nevrátili. Všem jsou společné znalosti: řečí, odborné, organizační, finanční – zkrátka, mají rozhled. . Mnozí se už vrátit nechtějí, jiní ale o návratu uvažují a neví jak jej uskutečnit, jsou váhaví a ač před lety beze strachu do světa šli, nyní […]

19. srpna 1989 – na „Panevropském pikniku“ na rakousko-maďarské hranici uprchlo na svobodu 661 občanů NDR. Deník Neue Zürcher Zeitung tehdy uvedl, že šlo pravděpodobně ironickou shodu okolností v tom, že Rakousko a Maďarsko vedou Prusy ke svobodě. Piknik je první velkou dírou v železné oponě, která rozdělila Evropu po druhé světové válce: na Rusy okupovaný východ a svobodný Západ. Maďarsko bylo první zemí tehdejšího východního bloku, která se – s vědomím své ekonomické situace – rozhodla rozebrat železnou oponu. Oprava by byla totiž příliš drahá. Tím se otevřela cesta ke konci rozdělené Evropy. V listopadu 1989 padla Berlínská zeď. […]

Referát Ivo Kaplana z XXIX. kongresu, který nesl motto „Perspektivy evropského sjednocení”. 7. květen 2022 Richard Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu své japonské matce (jméno Kalergi má rodové kořeny v Řecku) ve své prvotině vydané ve věku 29 let, mimo jiné také píše: „Sociální otázka ovládá právem veřejnou diskusi; tvoří a rozštěpuje strany a je denně tisíceronásobně přetřásána veřejným míněním všech zemí. O evropské otázce, která je stejně důležitá, se však prostě mlčí. Mnozí nevědí o její existenci, přenáší se do oblasti literatury a utopie; není pojímána vážně. A přece závisí na zodpovědění této otázky budoucnost naší kultury a našich dětí.“   Evropská […]

Referát Petra Fleischmanna z XXIX. kongresu, který nesl motto „Perspektivy evropského sjednocení”. 7. květen 2022 Čím jsem starší, tím víc mám tendenci se vracet ke svým dávným studiím – tj. k filozofii a dějepisu. Poslední dobou – a zejména poslední měsíce – mně čím dál tím častěji v mysli vyvstávají vzpomínky na pařížské přednášky francouzského historika a filozofa, leč též autora textů psychoanalytického ražení, Alaina Besançona, kterého jsem na začátku 70. let minulého století potkal na semináři Raymonda Arona. Tématem Besançonových přednášek bylo ruské myšlení 19. století. Nic z toho, co jsem se tam tenkrát dozvěděl se mně nezdá být […]

Při příležitosti svých 60. narozenin pronesl předseda Panveropského hnutí Rakouska Karl von Habsburg  „Řeč k budoucnosti Evropy“. S laskavým svolením české komendy Řádu sv. Jiří, jehož je Karl von Habsburg velmistrem, přinášíme její český překlad redigovaný PhDr. Milanem Novákem.    V německém originále a v anglickém překladu najdete její přepis na stránkách Panevropského hnutí Rakouska a vyslechnout si jí můžete na Youtube: Řeč k budoucnosti Evropy Kulaté narozeniny by neměly být pouze důvodem k oslavě, ale měly by být také příležitostí ke kritickému zamyšlení. Mému otci sloužily jeho narozeniny vždy také jako podnět ke kritickém pohledu na politiku, aby se přitom […]

Pracovní these Bernda Posselta pro Generální shromáždění 7.-9.2.2012 v budově Louise Weiss Evropského parlamentu, Strasbourg Panevropská unie jako v roce 1922 do života uvedené nejstarší evropské sjednocovací hnutí bude brzy slavit své stoleté výročí vzniku. Dosavadní úspěchy evropského sjednocování jsou neoddělitelně spjaté se jmény obou osobností, které stály od roku 1922 až na samý práh 21. století na špici našeho hnutí. Nejprve Richard Coudenhove-Kalergi a poté jeho následovník Otto von Habsburg. Dnes se zde schází Panevropská unie se svými mnohými členskými organizacemi z celé Evropy a svou aktivní mládeží, aby spolu se svým současným předsedou Alainem Terrenoirem uvedlo do pohybu nový start našeho hnutí a […]

Kdesi na rozhraní filosofie a historické vědy se nachází disciplína, na kterou se už více než 100 let mnohdy dívají skrz prsty jak filosofové, tak i historici, a která se zove „filosofie dějin“. Kritice je podroben každý, kdo ji praktikuje, a je koneckonců lhostejné, zda dotyčný se jmenuje Hegel, Marx nebo třeba Masaryk. Historik řekne, že je nadmíru odvážné tvrdit, že dějiny mají nějaký smysl, který je možné vyčíst z minulosti, že třeba smyslem českých dějin je jakási permanentní husitská revoluce, a filosof se zděšeným výrazem poslouchá ty, kdo tvrdí, že vědí, jakým směrem, případně k jaké beztřídní společnosti, by […]

Já vím, že mezi těmi průměrnými a drzými diletantskými občánky se nacházejí i mnozí „úctyhodní“ čeští poslanci a senátoři. Přesto je zařazuji do této kategorie. Mnohá desetiletí jsme vystaveni hrubému falšování historie Evropy a našich zemí. Dodnes to považuji za tragedii nejen posledních desetiletí, ale snad i staletí. Avšak nikdo se nepokusil (i z těch diletantů) zkreslit tak hrubým způsobem moderní dějiny Evropy, jako ti, kdož v souvislosti s kritikou Evropské unie a nedávné migraci mnoha národností do Evropy začali hovořit o tzv. Kalergiho plánu. Muže, jemuž Evropa vděčí za mnohé, označují za autora plánu na přeměnu křesťanské Evropy na Evropu veskrze muslimskou. […]

Na sjezdech politických stran, které proběhly v posledních měsících, poutaly pozornost médií především personální změny ve vedení. Je to pochopitelné, protože se z nich do jisté míry dá odhadnout, jaké změny ve směřování jejich politiky můžeme očekávat. Ve stínu poněkud zůstávala příprava na volby do Evropského parlamentu, ve kterých budou mít strany nejbližší příležitost změřit své síly. Kdo na víkendovém sjezdu Sociální demokracie očekával zápas o místa na kandidátkách a vášnivé debaty o volebním programu, byl zklamán. Pokud se snad něco takového odehrálo v zákulisí, je to nepodstatné, protože v politice se počítá především to, co se odehrává na veřejnosti. Promeškaná příležitost prezentovat lídra […]

Vážení a milí přátelé, kdysi dávno (již jsem to jednou někde popsal) mi osud přivál zajímavou zkušenost. To jsem měl již za sebou různá studia filozofická a historická, když mi můj tehdejší zeť David Němec (syn Dany Němcové) poradil, abych si pro odpovědi na různé otázky životní zašel na jednu pražskou adresu. Řekl mi doslova: půjdeš do Vyšehradské 2. Projdeš průchodem a uvidíš před sebou schodiště. Vyjdeš po schodech a vejdeš do takové kanceláře. Zdánlivě tam nikdo nebude. Takže zakřič, že jsi tam. Učinil jsem tak. V oné kanceláři se náhle zpoza stolu vynořil muž, tehdy již snad vypadal trochu […]